20 odjetých sezón v Bikerally, 9 pódiových umístění, z toho 6 vítězství…to už je solidní bilance, kterou má na kontě extrémní bezpečák Ondra Kikin Krhánek. Na závodech bikerally vyrostl – teď dohlíží na tratě, stará se o Střelce, Bike školku, píše články… – ale pořád umí i zajet. Jako úřadující champ Hardtailů taky odpověděl na pár otázek…
- Máš za sebou další obhajobu v kategorii pevných rámů! Jak to zpětně vnímáš, co to pro tebe znamená, a co bylo při cestě za titulem nejtěžší?
No znovu to vyšlo a je to super pocit…ta šňůra už je celkem dlouhá. Žádné celkové vítězství nebylo zadarmo – každý rok jsme bojovali do posledního závodu, poslední zatáčky a o každou desetinu. V Bikerally jsem 20 let, začal jsem ve střelcích, teď je mi 33 – přirozeně je to moje srdcovka. Totéž se týká pevných rámů, na kterých jsem vyrostl po boku Majkla Červenky, mého bratra, Haffa a dalších ze starého týmu. Takže v tomto doufám, že jsem po Červasovi tu štafetu převzal důstojně a dá se na to koukat. A až se někdo jednou bude vracet k historii gravity MTB na hardtailech, bude vědět, kam přijet.
- Co byl nejlepší a co nejtěžší závod/lokalita?
Na pocit si nejvíc užívám Trnavu, naopak se trápím v Kloboukách. Z pohledu výsledků a atmosféry dávám TOP do Otrokovic, kde je neskutečná kulisa, brutální tratě, a ještě se mi tam většinou daří klukům trochu odletět.
- Nějaké novinky do nové sezony – tým, bike, závodní plány?
Co funguje, neměň… 😉 WBS je tutovka, tam se vidíme! Ve Zlíně jsem se mohl opřít o luxusní rally zázemí od Kruťa Racing Team, kde budu určitě vděčný za pokračování. Můj WBS bike speciál se měnit nebude už z principu. Chci ukazovat mladým, že začít, naučit se, a nakonec i zajet výsledky – se dá i bez topové techniky. Naopak může jít o skvělý způsob, jak získat cit pro povrch, volbu stopy a řešení krizovek – tohle všechno se ti pak ve velkém sjezdu na fullu stokrát vrátí.
- Ty a zimní příprava?
No už jsem docela pohodlný člověk, takže 4x týdně v posilce s nastaveným plánem mě neuvidíš. Na druhou stranu se nevydržím válet dlouho a tělo i okolí si o pohyb řekne, takže kolo vyměním za lyže, hokejbal, discgolf, nějaké domácí cvičení s vlastní vahou…takový udržovací mód a žádný velký rozdíl oproti létu.
- Tvé plány do WBS 2024? Jdeš za obhajobou?
Už několik let říkám, že se se mnou trůn třese, ale vždycky jsem to nakonec urval. S tím samým jdu do sezony 24. Pro sebe mám splněno, neženu se za titulem za každou cenu a přes velké riziko…často jsou to ale jen kecy, které zmizí, jakmile stojíš na startu. Zvolnit a jet jistotu je většinou jen krok k pádu, a srdce závodníka udělá své. Mladým klukům upřímně přeju pěkné výsledky a ať mě poráží! Chci být ale na všech závodech a zadarmo jim to nedám – budu jen rád, pokud budu mít terč na zádech a kluci se budou zlepšovat i proto, aby mě sesadili.
Už dlouho před sebe nekladu cíle tipu „vyhrát tolik závodů, tolik titulů…“, cíl je jezdit dalších 20 let ve zdraví, bavit tím sebe a ostatní, a jezdit se stejnou partou.
- Které ridery považuješ za nejtěžší vyzyvatele?
Spousta kluků v HT dokáže zajet super jízdy. Většina to ale nedokáže spojit do vyrovnané sezony – v tom je kouzlo seriálu, a taky předpoklad stabilních výsledků do kariéry na vyšším levelu. Loni jsem obrečel přestup Sáčka do fullů, dalším matadorem je Tom Hrabec, se kterým se skvěle závodí. Upřímně si ale nejsem jistý, o kolik můžeme jít výkonnostně dopředu – mezi žhavými adepty tedy vidím jiná, mladá jména: letos druhý Pavelka, dále Minarčík, Bagar, Pagáč, Cielecký…každý dokáže zajet skvělý závod a jsou ve věku, kdy jsou stále v progresu, tak jsem na ně zvědavý, s čím do sezony vletí.
- Vzkaz, poděkování, poselství? (Ostatním závodníkům, divákům, pořadatelům, sponzorům)?
Poděkování jde za všemi od A do Z, které na závodech vidím mezi páskama, za páskama, ve vestách, na čtyřkolkách, v ředitelské kšiltovce, na startu, v cíli…nehledě na to, co tam kdo dělá, je každý jedinec důvodem, proč mě to baví, proč to dělám 20 let…a proč do toho poletím bokem dál!
- Odkud jsi – kde jsi doma?
Jsem z Veselé, z nádherné malé Vesnice u Zlína – mezi Želechovicema a Slušovicema.
- Co bajkové začátky, rodina, volný čas?
Mám úžasné rodiče, kteří za mnou společně stojí celý život, a díky tomu jsem mohl cestovat, vzdělávat se a vyvíjet se. Nutno podoktnout, že jsem se jim na svém prvním závodě v životě vypnul přímo před očima, skončil na pár dní na JIPce s rozškubaným ksichtem…takže má bajková kariéra byla nepřekvapivě to jediné, kde jsem za sebou neměl jejich plné pochopení a podporu. Nechali to ale na mně a nebránili mi v pokračování – to bylo vše, co jsem potřeboval a budu za to navždy vděčný. To, co jsem pak potřeboval na závodech, jsem měl v bráchovi a v celém Červenka Subform Teamu. Naši se pak šli na moje závody znovu podívat po 10 letech. No a z té čerstvější rodiny je to úžasná přítelkyně Verunka, která pečuje o nejmenší bajkery a bajkerky v Bike školce, pes Sanka, a kocour Bobek.
- Co pro tebe znamená WBS?
Životní styl, druhá rodina, nejlepší kámoši, a jízdy na hraně možností! A v neposlední řadě líheň skvělých mladých jezdců.
- Životní motto?
„Nikdy strach – vždycky respekt!“
„Kolo dějin nemá blatník!“
Kikinovou zpovědí si teď dáme na chvilku od rozhovorů pauzu, budeme se soustředit na start sezony v Tošovicích, a k dalším tvářím WBS 2023 se vrátíme po Toškách!
