• Ahoj. Předně, než se nám rozepíšeš – kdo je vlastně David Herclík?

1. Podařilo se ti ovládnout svou kategorii v seriálu WBS 2023! Jak to zpětně vnímáš, co to pro Tebe znamená, a co bylo při cestě za titulem nejtěžší?

Ano povedlo se mi to a jsem za to neskutečně rád. WBS poslední 3 roky byla pro mě priorita číslo jedna – chtěl jsem štítek na putovním poháru od té doby, co jsem ho poprvé viděl na živo a zjistil, že ho vyrobil můj kamarád a mistr svého oboru Hynek Strachoň ve své kovárně. Šel jsem po tom, protože posledni 2 roky se věnuji trénování motokrosu (který jsem dělal od malička, hodně slýchám kritiku, že jsem v mládí žádný celkový výsledek za sezónu neměl, a že nemám co předávat, ale lidi zapomínají že jsem před 10 lety nevěděl, co vím teď a jsem úplně jiný člověk). Chci být ten trenér, který udrží tempo při běhání, udělá názornou ukázku na tréninku a trenér, který se ve svém věku stále zlepšuje v tom, co dělá a má nezastavitelný progres, jde příkladem a dělá svou Academy odlišnou od ostatních. Prostě, když člověk něco chce, tak pro to musí udělat Maximum a chodit hodně mimo svou komfortní zónu.

A co bylo nejtěžší? Nejtěžší byl poslední závod ve Zlíně. Když už máš to, co chceš, pro co si tvrdě dřel naservírované na talíři a zbývají jen 4 měřené jízdy …udržet  hlavu v klidu, zároveň předvést 100% výkon, protože WBS neodpouští vůbec nic do posledního metru.

2. Co byl nejlepší a co nejtěžší závod?

Nejlepší byl závod v Tošovicích. Když jsem tam jel, byl jsem namotivovanej, že musím tu sezónu odpálit nejlépe vítězstvím. Počasí mě vyslyšelo … začalo pršet a sněžit, konkurence se stáhla do auta a pod stany, začali balit věci, že jedou domů. Já jsem vlítnul do své stáje, přezul Noida na mokrou verzi, vzal pláštěnku a trénoval 3 hodiny, dokud mě Haff nezastavil, že ,,to ti musí stačit”, a věřte mi, žádné fronty nebyly. První RZ jsem bohužel dostal penalizaci 5s za předčasný start, ale v cíli jsem zjistil, že to vůbec nevadí, na tomto povrchu jsem o level jinde. Tak jsem si po zbytek dne závod užil na maximu a vyhrál. Nejhorší závod, jak jsem psal v první otázce byl pro mě poslední Zlín. Nejelo se mi dobře, až jsem se místama trápil, a nakonec byl rád, že se to vše zamíchalo v můj prospěch.

3. Nějaké novinky do nové sezony – tým, bike, závodní plány?

V příští sezóně pojedu na novým Kellysu Noid, který jsem pořídil na podzim od Ondry Kolečíka a plus můj záložní a tréninkový bike žlutý Noid. Pojedu za “Top on Trail DH team” pod vedením Zdeňka Floriána, který pořádá Český pohár v downhillu, má spoustu zkušeností, které si rád poslechnu. Mám své stálé sponzory i nové, kteří mi letos pomůžou s další výzvou a to je “IXS downhill cup” a když to vyjde i na pár závodů tady v Čechách.

4. Ty a zimní příprava?

Zimní příprava, co k tomu dodat, chodím každý den do fabriky makat, takže nějaký off sezon 1-2 měsíce jdou mimo mě. Nejsem profík s podmínkami, abych si takovou pauzu mohl dovolit. Takže pauza týden po posledním závodě a jedeš dál, další pauza přes Vánoce a zase jedeš 🙂. Přípravu si planuju sám na každý den – od ranních rutin, přes hlavní trénink a večerní rutinu. Říkám tomu Full Gas Academy proces (kdokoli může napsat a do procesu se zapojit po domluvě). S fyzičkou a sílou mi neskutečně pomáhá Vendy a Dušan Juklovi a jejich Valhalla gym, bez nich bych nikdy nebyl tam kde jsem teď. Protože ty tréninky mají neskutečnou energii.

5. Tvé plány do WBS 2024? Jdeš za obhajobou?

Obhajobu titulu bohužel neplánuju, můj cíl byl dostat své jméno na štítek, a to se povedlo. Tím mám splněno a budu se soustředit na svůj nový cíl a výzvy. Samozřejmě, když bude čas přijedu zamíchat karty na svém prototypu ND bike, na kterým už celou zimu jezdím. Je to rám, který jsme s kamarádem

Norbertem Štanderou ve svém volném čase vyrobili ve firmě Fort frames a musím říct, že na jednočep hodně dobrý. Chtěl bych s tímhle ocelákem zajet výsledek na nějakým WBS závodě, abych mladým ukázal, že o kole to není.

6. Které ridery považuješ za nejtěžší vyzyvatele?

Hodně velká výzva v dnešní době je porazit juniory jako je Ondra Kolenčík a Kryštof Húšť. Mládí v to tomhle sportu jde neskutečně dopředu. A to je dobře.

7. Na závěr – Vzkaz, poděkování, poselství?

Děkuji hlavně Haffovi a celému teamu WBS, že dělají takovýhle druh závodů. Dále lidem, co na WBS jezdí, atmosféra v depu je vždy přátelská a plná srandy.

Jsou to parádní závody pro začátečníky, jako odrazový můstek do sjezdového světa. Mám ve svém okolí spoustu motivovaných mladých talentů tady od nás z Pekláku a doufám, že do České Třebové ten pohár přiveze ještě někdo jiný.

Dále bych chtěl poděkovat rodině, přítelkyni, kamarádům a všem sponzorům, kteří mě ženou dopředu. Rodina je pro mě velmi důležitá. Táta s mámou jsou celý život spolu, takže jsem měl od malička úplnou rodinu, byl bych rád, abych to jednou dopřál svým dětem. Táta pro mě od malička udělal úplné maximum, co se týkalo motokrosu, nikdy neznal slovo neumím, nejde nebo tak něco. Naučil mě disciplínu, a že si musím věřit, když něco chci. A moje mamka ta je prostě  úžasná, celý život je aktivní sportovec, v mládí sportovně plavala, potom běhala dlouhá léta a teď ji potkáš vysmátou v -7 stupních se otužovat s kamarádkou v místní tůňce (Javorka) a večer ji chytneš jak dělá jógu, pokaždé když ji vidím tak mě prostě nabije pozitivní energií.

Taky jsem měl celou sezonu po svém boku přítelkyni Míšu Pecinovou, která ve mě celou dobu věřila. Když ji mám po svém boku připadám si, že dokážeme i nemožné, dává mi klid a lásku do života a vždycky mě dokáže motivovat i srovnat do latě, za což ji neskutečně děkuji. Je super, když na všechno v životě nejsi sám.

A my děkujeme Davovi, ještě jednou gratulka k titulu, a těšíme se na další poježdění!

…a na vás ostatní čekají další rozhovory a zajímavosti z našeho WBS světa!